NP Šumava letos vysází 275.000 stromů, bude to hlavně jedle a buk

Šumavský národní park letos vysází 275.000 nových stromů, což je meziročně o deset procent více. Plánuje vysázet především jedli, buk, javor nebo jeřáb. Zalesní tak plochu o rozloze přibližně 100 hektarů, řekl dnes ČTK mluvčí šumavského národního parku Pavel Pechoušek.

Největší podíl nových stromů bude vysázen především v místech, která v minulých třech letech nejvýrazněji postihla kůrovcová kalamita. To znamená především okolí Prášil, Srní a Modravy. Ve skladbě stromů bude chybět smrk. Listnaté stromy a jedle dříve tvořily téměř polovinu šumavských lesů, ale postupem času vymizely.
 
"Při výsadbě systematicky snižujeme využití smrků, protože se zmlazuje přirozeně sám a dostatečně. Přirozená obnova smrku byla v letech 2010 až 2013 vykázána na ploše 432 hektarů. Investice do umělé obnovy smrku se již jeví jako zbytečné," řekl ředitel šumavského parku Jiří Mánek. "Les s vyšším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin lépe odolává mimo jiné i větru nebo atakům kůrovců," řekl odborník na ochranu lesů šumavského parku Petr Kahuda.
 
Nové stromy podle něj porostou na místech, kde vznikly po kalamitách holiny. Šumavský národní park se však snaží o to, aby se lesy obnovovaly samovolně. "Poslední dva roky netěžíme ani třetinu objemu dřeva, které se v Národním parku Šumava těžilo dříve, a již tedy ani neděláme holiny. Menší množství holin určených k obnově je tím nejlepším důsledkem zvládnutí kůrovcové situace v posledních letech, a proto nyní ušetříme jak na ochraně lesa, tak na výsadbě nových stromků," uvedl Kahuda.
 
Stromy jsou pro Šumavu důležité svou retenční schopností - zadržují vodu, která nesteče po povrchu, ale tvoří zásoby spodních vod, které napájejí prameny řek. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně šest hektolitrů vody za rok. Výsadbu listnatých stromů a jedlí chystají lesníci v oblastech ve výšce do 1000 metrů nad mořem a mimo bezzásahové zóny.
 
zdroj: ČTK